Úvod > Děti > Vzdor u dětí

Vzdor u dětí

Každé období u dětí má svoji charakteristiku a typické rysy. V prvním roce života se dítě učí spoustu nových věcí. Poznává své nejbližší, matku, otce a další členy rodiny. Učí se uchopovat věci do rukou, chodit apod. V dalším věku se rozvíjí řeč, motorika a také psychika dítěte.

Po druhém roce života se objevuje období vzdoru. Je to náročné období jak pro jedince samotného, tak pro rodiče. Je typické vztekáním, rozčilováním a neustálým odmítáním. Tomuto období se říká tzv. první puberta. Někdy se „zlatíčko“ promění v nezvladatelného „čertíka“, kterého rodiče nepoznávají. Nejsou výjimkou situace, kdy dítě v záchvatu vzteku padne na zem, začne kopat, křičet, jak nejvíce umí.

Dítě změnilo chování proto, že postoupilo do dalšího vývojového stupně a postupně si uvědomuje, že se stává svébytnou osobností. Projevuje se to v těch situacích, kdy například nechce být rušeno při hraní. Další situací může být, že nechce dodržovat zásady hygieny, kupříkladu mytí rukou před jídlem.

Rady

Rodiče si často kladou otázku, jak toto období zvládnout. Často si neví rady se situacemi, kdy se jejich dítě chová vzdorovitě nejen proti nim, ale také proti babičkám i dědečkům. Často si kladou otázku, jak by mohli takovému chování zabránit. Odborníci dávají nejdůležitější radu, která spočívá v tom, vytvořit v rodině harmonii, klid a pohodu. Podle nich vzniká vzdor nejčastěji u dětí, které žijí v rodině plné napětím. Psychologové také radí nevyrušovat dítě v době, kdy si hraje. Hra totiž pro dítě představuje něco podobného, co pro dospělého znamená zaměstnání. Dospělí by se měli vyvarovat požadavků s nekompromisním nádechem. Například místo rozkazu: „Pojď hned...“ by se měla použít věta: „Tak si chvilku ještě hraj a potom přijď...“

Rodiče v napjaté situaci často dělají chybu, když dítě ve vzdorovitém chování začnou trestat. City dítěte jsou nejvíce upnuty na rodiče a zvláště na matku a dítě je závislé na její pomoci a na jejích pozitivních gestech. Za nejhorší trest dítě považuje jakýkoli fyzický trest. Znamená to pro něj narušení jistoty a klidu. Pro dítě může mít velký dlouhodobý následek také věty vyslovené v afektu.

Především je třeba být trpělivý, ale zároveň neústupný. Stát si za svým, když rodič rozhodne. Nenechat se obměkčit. Důležité je stanovit pravidla a především je dodržovat.

V případě, že se dítě rozpláče bezdůvodně a nepřestává plakat, funguje například poslat jej na chvilku do pokoje, kde se uklidní. Když je dítě zklidněné, je důležité mu situaci vysvětlit. Dítě potom snáze pochopí smysl a příště už vzdorovat nebude nebo bude s menší intenzitou.

Další radou je věnovat dítěti pozornost a pochválit jej i za maličkost, která se mu povede. Získá tím sebedůvěru a zjistí, že si jej rodiče také všimnou. Později nebude vyžadovat tolik pozornosti a nebude dělat tolik povyku.

V okamžiku trucování nastává u dítěte situace, se kterou se sám nedokáže vyrovnat, a proto vzdoruje. Rodiče by měli mít na paměti, že dítě se tímto způsobem nechová úmyslně.

Vzdor dítěte pro matku

Situace, kdy dítě vzdoruje, představuje nepříjemnou situaci také pro matku. A navíc, když jsou během této chvilky účastni nechtění svědkové, kteří mohou hodnotit matku z pohledu citového i z pohledu zvládání situace. Dítě může pro některé svědky působit, jako že je nevychované, jiní mohou zdůvodnit chování tak, že je dítě mrzuté. V každém případě matka po odeznění vzdoru často hodnotí situace, jakým způsobem se zachovala. Jestli se vůbec zachovala vhodným způsobem. Hodnocení výchovy matky ostatními spolu nese jednu důležitou skutečnost. Babičky nebo jiní hodnotitelé často zapomínají, že jejich děti měly také období vzdoru, kterým si musely jako děti projít.

Uklidnění pro rodiče představuje skutečnost, že obdobím vzdoru musí projít každé dítě a že tato část života je jen dočasnou záležitostí, která pomine.

© 2007-2020 Maminet.cz, všechna práva vyhrazena, veškeré informace zde uvedené jsou bez záruk