Úvod > Rodina > Děti a prarodiče

Děti a prarodiče

My, kteří máme už dětství za sebou, si pamatujeme na to, jakou měli pro nás v životě úlohu babičky a dědečkové.

Vzpomínky na dětství

Většina z nás má krásné vzpomínky na to, jak jsme jezdívali k babičkám a dědům na prázdniny jak jsme se s babičkou mazlili a s dědou dělali lumpárny. Nemohli jsme se dočkat, až začnou prázdniny a my pojedeme na vesnici za prarodiči. Když jsme byli malé děti a do školy jsme nechodili, chodili nás babičky a dědečkové navštěvovat a nosili nám mlsotiny a hračky. No prostě nás rozmazlovali a užívali si nás, co nejvíce to šlo. Prarodiče nám vyprávěli zážitky ze svého dětství. Dědeček bral vnuka do lesa. Babička učila vnučku vařit. Večer nám společně přečetli pohádky. A dětičky jsou zvídavé, tak jsme z prarodičů tahali různé rozumy a zážitky. Prarodiče nám vyprávěli, jaké byli naši rodiče, když byli malí. Děti milují zážitky a hlavně okamžiky vyprávění. Čas utíkal a z dětí se stali dospělí, kteří si založili svojí vlastní rodinu. A z rodičů se stali zase prarodiče. Je to stále dokola běh života.

Generační střety dospělých

Malé dítě nechápe ani nerozumí tomu, proč se jeho rodiče hádají s prarodiči. Ve svých dětských očích vidí jen to, že je s babičkou a dědou fajn, a že, když je průšvih, je tu děda, který ho ochrání, a babička, která se ho zastane.

Každý nový rodič se začíná pomalu vžívat do role svých rodičů a prarodič do role svých prarodičů. Nastávají situace, kdy se rodič začíná dohadovat s prarodiči. Oni to samozřejmě myslí dobře, ale čerstvému rodiči to někdy pije krev a je vzteky bez sebe. Mít stmelenou rodinu bez velkých hádek a nedorozumění může být někdy velmi obtížné. Každý prarodič je jiný, ale existují dva extrémy povah.

Někteří prarodiče mohou být až velmi opatrní a starostliví. Velmi starostliví prarodiče mohou mladé rodiče stresovat, když dítě onemocní po jednom vstupu do bazénu, budou na dítě až velmi opatrní. Dítě u nich bývá pod neustálým dohledem.

Naopak ti druzí mohou být až velmi dobrodružní. Mohou naproti tomu stresovat tím, že je dítě moc vypiplané a jako v bavlnce. Budou dítě přepínat a vyčítat, že se dítě ihned unaví.

Proto mohou vznikat hádky. Když jedou děti k prarodičům na prázdniny, je všechno naopak. Ne jako doma. Kde najít hranice rozumu, když mají děti prarodiče tak rády? Možná je nejlepší to příliš neřešit. Je dobré mít určitý odstup a jednoduše to vydržet. Pokud to jde, tak je dobré si o tom rozumně popovídat. Avšak není dobré čekat, že vše bude dokonalé. Je důležité, aby obě strany byly trpělivé.

Důležitá role prarodičů

Když se na to podíváme pozitivně, může být prarodič pro rodiče a děti velkou oporou. Určitě jsou pro každou rodinu velkou oporou ti prarodiče, kteří mají svá vnoučátka velmi rádi. Udělali by pro ně vše, co jim na očích vidí. Proto ani rodičům nedělají problémy, nemluví jim do výchovy. Ochotně pomáhají, když mají rodiče hodně práce a nebo musejí být v zaměstnání. Pokud mají prarodiče s vnoučaty mezi sebou pěkný vztah, pomůže to celému rodinnému kruhu. Děti tak budou rády jezdit k babičkám a dědečkům na prázdniny. Budou rády společně trávit volný čas. Mohou chodit společně na výlety, po zámcích, hradech a různých památkách. Mohou si spolu hrát nebo jen řádit. Děti se tak zabaví a rodiče si mohou odpočinout nebo pracovat. Každý člověk je jiný, proto není dobré prarodiče srovnávat. Také není dobré automaticky všechny prarodiče kritizovat. Je spousta rodin, které fungují s prarodiči naprosto dokonale. Každý dotyčný zná svojí roli, proto se navzájem respektují a pomáhají si.

Co když dědeček nebo babičkou umřou?

Co dělat, když jeden z prarodičů umře? Je dobře tajit to dítěti a nebo mu to říct? Jak na to bude asi dítě reagovat?

Mezi rodiči dětmi musí být dobrá komunikace. Určitě by se dětem nemělo nic zatajovat, protože by děti mohly k rodičům ztratili důvěru a už by jim nemusely věřit. Třeba i z důvodu, že měly s prarodiči pěkný vztah. Je dobré rozumně dětem vysvětlit, jak to je. Pokud prarodič zemřel na nějakou nemoc, dítě pochopí, že už se prarodič netrápí, že ho to nebolí. Dítě se bude chvíli trápit, ale i časem vše přebolí a dítě si bude pamatovat pěkné zážitky. Pokud je dítě opravdu malé, nic nepochopí a možná si ani nezapamatuje, kdo byl děda a babička. Vzpomínky dostane pomocí rodičů z fotografii a z vyprávění zážitků.

Naučte se společně žít

Společně žít neznamená, žít společně v bytě a tiše trpět, ale fungovat společně jako jedna velká rodina. I když je to někdy velice těžké. Hlavně všechny začátky jsou velice obtížné než se vytvoří určité hranice. Nejvíce problémů vzniká ve výchově dětí. Prarodiče si někdy děti přivlastňují a snaží se děti převychovávat, tím ale podkopávají autoritu rodičů. Prarodiče by neměli brát ohled jen sami na sebe. Neměli by si děti přivlastňovat a kupovat si je. Děti nemají ještě takový rozum, aby to pochopily. Prarodiče by neměli dělat nic přes zákaz rodičů. Proto je důležité takové pokusy zastavit co nejdříve. Ovšem si popovídat a být k sobě ohleduplní.

Závěrem

Myslete na své děti. Vztah mezi prarodiči a vnoučaty je velmi důležitý. Harmonický vztah dětem velice prospívá.

© 2007-2020 Maminet.cz, všechna práva vyhrazena, veškeré informace zde uvedené jsou bez záruk