Kdy jet do porodnice?

Každá těhotná žena by měla vědět, v jakých případech se vydat do porodnice. Je zbytečné přijet moc brzy a naopak je zcela nežádoucí přijet pozdě. Nemusí se však vždy jednat o samotný porod, aby byl důvod ke kontrole lékařem.

NEJDE-LI O POROD

Pohyby plodu

Žena by měla lékaře vyhledat, když delší dobu necítí pohyby, když se plod hýbe oproti normálu podezřele málo, nebo naopak tak silně, až žena pociťuje bolest. Vždy je lepší jet do porodnice "zbytečně" a nechat si natočit kontrolní monitor (kardiotokografický záznam), ze kterého je zcela zřejmé, jak se plodu v děloze daří, než něco prošvihnout.

Krvácení z rodidel

Také v případě krvácení, že těhotná žena zpozoruje krvácení z rodidel, je třeba vyhledat lékaře, obzvláště krvácí-li žena jasnou krví, která stále teče (je jí hodně). Zde se může jednat o abrupci placenty, neboli o její předčasné odlučování, či o placentu praeviu, tedy vcestné lůžko. V takovém případě je nejlepší volbou přivolání sanitky. Jde-li však o slabé krvácení nebo o špinění s příměsí hlenu, není třeba se tím znepokojovat. Je to normální jev při otevírání porodních cest.

Úrazy a pády

V případech pádu, nehody nebo nějakého úderu do břicha by měl těhotnou ženu také zkontrolovat lékař. Předčasné odlučování placenty se totiž nemusí nutně projevit okamžitým zevním krvácením.

JDE-LI O POROD

Porod může začít buďto děložními stahy (kontrakcemi) nebo odtokem plodové vody.

Odtok plodové vody

V případě odtoku plodové vody je třeba řídit se jejím zbarvením. Když je čirá (není provázena krvácením jasnou krví, nemá žlutou, zelenou či hnědou barvu) a také necítí-li žena v pochvě pulzování (může jít o vyhřezlý pupečník), nemusí žena nějak spěchat. Osprchuje se, převleče se do suchého, vezme si čistou vložku a poté může v klidu vyrazit do porodnice spolu s nachystanou taškou a těhotenským průkazem s dokumentací. I tak by tam měla dorazit nejdéle do dvou hodin od odtoku plodové vody.

V opačném případě je však potřeba vyrazit ihned. Může jít o tíseň plodu (hypoxie) nebo v případě krvácení, jak již bylo psáno výše, o předčasně se odlučující placentu.

Kontrakce

V případě začátku porodu děložními stahy se na odjezd do porodnice čeká na jejich pravidelné intervaly. Stahy by měly postupně zesilovat a ženu nutit měnit rytmus dýchání, až se během nich nelze věnovat ničemu jinému než jím samotným. Velmi důležité je také zohlednit po kolikáté se žena chystá na porod.

Jde-li o prvorodičku, stahy by měly mít interval zhruba 5 minut a žena by měla cítit tyto postupně zesilující kontrakce alespoň 2 hodiny. Správně se interval mezi kontrakcemi počítá od začátku jedné kontrakce až do začátku další, ne jen doba mezi kontrakcemi, intervaly se pak zdají kratší. Je škoda přijet zbytečně dříve, aby žena nebyla odeslána domu.

Jde-li však o vícerodičku, zde porod postupuje rychleji (obzvláště, byly-li rychlé i předchozí porody a není-li mezi porody interval třeba 10 let). Zde stačí počkat na pravidelné intervaly po deseti minutách, avšak především podle pocitů již zkušené rodičky a také podle doby dojezdu do porodnice.

Na závěr zde platí pro prvorodičku i pro vícerodičku, cítí-li žena veliký tlak na konečník jako při zácpě, do porodnice je třeba vyrazit dříve, již při delších pravidelných intervalech.

Kontrakce jdou zpočátku zaměnit s tzv. poslíčky. Ty však na rozdíl od pravých kontrakcí nemají dilatující (rozevírací) účinek, a tudíž nevedou k porodu. Nemají pravidelné intervaly, postupně nezesilují na intenzitě a nenutí ženu měnit rytmus dýchání. Tyto "nepravé" kontrakce po čase odezní, nebo je lze na rozdíl od pravých porodních kontrakcí zahnat pomocí teplé sprchy.

Odchod hlenové zátky

Odtok plodové vody někdo může zaměnit s odchodem hlenové zátky. Ta však na rozdíl od plodové vody odejde jednorázově. Plodová voda odtéká až do samotného porodu miminka. Hlenová zátka bývá hlenovité konzistence, může být i narůžovělá (slabé zakrvácení porodních cest při jejich chystání se na porod). Většinou odchází den před začátkem porodu.