Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace, Google Adsense
Úvod > Děti a rodina > Těhotenství > Plánované otěhotnění

Plánované otěhotnění

Cvičení, strava a hmotnost

Těhotenství a porod nejsou příliš snadné po fyzické ani psychické stránce. Každá žena, která si přeje otěhotnět, by si měla uvědomit, že přibere na hmotnosti kolem 12 kg, v ojedinělých případech i více, že se ji zvýší tep a bude i rychleji dýchat. Pro ženy s nadváhou (ale i podváhou) je vhodné srovnání své hmotnosti s průměrem. Každá žena by pak měla omezit nezdravá a tučná jídla, dopřávat si více ovoce a zeleniny. Zároveň naopak nesmí držet žádné drastické diety, které nejsou pod dohledem odborníků.

Vhodný je i dostatek pohybu. Pokud žena sportuje, může ve sportu pokračovat. Nedoporučují se ale sporty, které by pro těhotnou ženu mohly být nebezpečné, tj. míčové hry, kontaktní sporty, skoky, doskoky, pády. Mezi vhodné sporty patří plavání, turistika (případně procházky, pokud žena není zvyklá) a pro trénovanou ženu i rekreační běh. Tím vším si žena zlepší fyzičku a bude na těhotenství a porod po fyzické (a kolikrát i po psychické stránce) dostatečně připravená.

Zlozvyky – kouření, alkohol, káva

Lékaři doporučují, aby žena s výše uvedenými zlozvyky přestala již před plánovaným těhotenstvím. Než dojde k potvrzení těhotenství, uplynou většinou minimálně 3 týdny od oplození, u některých žen i déle.

Mezi hodně rozšířené zlozvyky patří kouření. Kouření v těhotenství je pro plod nebezpečné z několika důvodů. V kouři obsažený oxid uhelnatý se váže pevněji na červené krvinky než potřebný kyslík, takže zamezuje přístupu kyslíku k plodu. Zároveň nikotin obsažený v kouři snižuje průtok krve dělohou. To vše pak může mít za následek rození dětí s nízkou porodní hmotností, samovolný potrat, předčasné narození dítěte nebo syndrom náhlého úmrtí kojence.

Na alkohol nemají v současné době lékaři jednotný názor. Názory se postupně mění s dobou. Dnes je známé, že alkohol v malých dávkách (sklenička denně) neublíží. Dokonce je považován za jakýsi lék, který pomáhá při prevenci cévních onemocnění. Přesto hodně lékařů alkohol v těhotenství nedoporučuje. Neznamená to však, že musí být žena celé těhotenství úplný abstinent. Důležité je ale uvědomit si, že děti alkoholiček mívají po narození abstinenční příznaky a často dochází i k poruchám plodu. Řeči, že sousedka pila jak duha a má zdravé dítě, nejsou na místě.

Poslední uvedená je zde káva. Káva při těhotenství není nijak nebezpečná. Takže, pokud je žena zvyklá pít 1 – 2 šálky kávy denně, nemusí s pitím kávy přestat. Výjimku tvoří ženy, které trpí nespavostí, pálí je žáha, trpí nechutenstvím, případně mají vysoký krevní tlak. Obdobně není v těchto případech vhodný ani silný černý čaj.

Léky

Všeobecně platí názor, že léky jsou v těhotenství nebezpečné, proto je nutné každý lék konzultovat s lékařem. Rozhodně se nedoporučuje brát si lék bez lékařského souhlasu.

Pokud se žena snaží otěhotnět, měla by vysadit všechny léky, které užívá, kromě nezbytných. Vysadit by se měly i léky na spaní, vitamíny nebo hormony. Tyto léky v případě potřeby předepíše lékař. Lékař také předepíše lék s obsahem kyseliny listové, která snižuje riziko rozštěpu páteře u dítěte. Další přísun vitamínů by měl být přirozenou cestou – dostatek ovoce a zeleniny. Hodně vitamínů je potřeba například v zimním období.

Je vhodné se včas dohodnout s lékařem, které léky může žena užívat při nachlazení nebo při bolestech hlavy. Je lepší vzít si jednou za čas takový lék, než několik dnů trpět bolestmi hlavy.

Přestože nejrizikovější období je první trimestr (do 12. týdne těhotenství), lék užitý před otěhotněním nebo v prvních dnech po početí není nebezpečný.

Otěhotnění a délka těhotenství

K otěhotnění může dojít přibližně pouze 24 hodin každý měsíc, pokud ženě fungují správně oba vaječníky. Pro výpočet vhodného termínu na oplodnění se využívá datum poslední menstruace. Menstruace znamená, že vajíčko nebylo oplozeno a je tedy vyloučeno z těla ven. V té době začíná nový cyklus, nejprve proliferační fáze, kdy se ve vajíčku vyvíjí folikul (obsahující hormon estrogen), ve kterém dozrává nové vajíčko. Přibližně 14. den od počátku nového cyklu (od prvního dne poslední menstruace) dochází k ovulaci (k dozrání vajíčka). Folikul praskne a vajíčko putuje vejcovodem. V místě prasklého folikulu vznikne žluté tělísko, které produkuje hormon progesteron. Ve vejcovodu se vajíčko potká s nejrychlejší spermií, která má už za sebou přibližně pětiminutovou cestu. Nastává tzv. sekreční fáze, kdy se sliznice dělohy připravuje na vajíčko. Po zahnízdění (nidace) dochází ke zvýšení produkce progesteronu, který vyživuje děložní sliznici. Nedojde-li k oplodnění, hodnoty hormonů se začnou snižovat a po 28 dnech tohoto cyklu (po 14 dnech od ovulace) dochází k nové menstruaci.

Ovulace tedy nastává přibližně 14. den cyklu. Nejvhodnějšími dny k početí jsou 12. - 16. den, vajíčko je totiž schopné oplození pouze 12 až 24 hodin po ovulaci. Termín ovulace, případně plodných dnů, lze vypočítat pomocí online kalkulačky, viz www.plodne-dny.cz (platí pouze pro ženy s pravidelnou menstruací).

Těhotenství zpravidla trvá 280 dní (tj. 10 lunárních měsíců, tj. 40 týdnů) od prvního dne poslední menstruace. Druhý výpočet udává, že těhotenství trvá 266 dní (tj. 38 týdnů) od oplodnění. Tento výpočet sice přesněji charakterizuje skutečný věk plodu, ale protože některé ženy nemají ovulaci přesně 14 dní od prvního dne poslední menstruace a ani datum početní nemusí být vždy známý, využívá se podle mezinárodní úmluvy první výpočet, tj. od prvního dne poslední menstruace.

Do konce prvního trimestru (3. lunárního měsíce) se nenarozenému dítěti říká zárodek (embryo), od konce prvního trimestru je pak nazýváno nenarozené dítě plod (fetus).

Umělé oplodnění

V případě, že se nedaří ženě otěhotnět přirozenou cestou, je možné využít tzv. umělé oplodnění. Podle zdravotního stavu a problémů ženy se může rozhodnout mezi oplodněním ve zkumavce nebo umělou inseminací.

Při oplodnění ve zkumavce (fertilizace in vitro, IVF) se využívá vajíček matky (ovocyt) a spermií otce (spermatozoid). K oplodnění ve zkumavce dochází obvykle při neprůchodnosti vejcovodů způsobené infekcí nebo po mimoděložním těhotenství, kdy došlo k poškození vejcovodu. K častým metodám oplodnění ve zkumavce patří například metoda GIFT, která se používá v případě, že vejcovod je v pořádku, ale není schopen vejcovod zachytit. V tomto případě se pak pod celkovou narkózou dopraví ovocyt (odebraný z vaječníku) spolu se spermatozoidem přímo do vejcovodu. Metoda ZIFT se provádí také pod celkovou anestezií. Tentokrát se ale do vejcovodu vpraví přímo embryo tvořené 4 až 8 buňkami. Nejnovější metoda umělého oplodnění je metoda ICSI, kdy se vpraví jediný spermatozoid přímo do ovocytu.

K umělé inseminaci se přistupuje v případech, kdy jsou obtíže spojeny s otcem (impotence, nízká kvalita spermatu). Spermatozoidy se pak dopravují do dělohy přirozenou cestou. Sperma může být čerstvé nebo zmražené. Při inseminaci čerstvým spermatem je vyšší šance na otěhotnění. Při umělé inseminaci lze využít také sperma od anonymního dárce, tzv. metoda IAD. Tato metoda se využívá převážně při sterilitě partnera.

Diskuze na toto téma ve fóru

© 2007-2019 Maminet.cz, všechna práva vyhrazena, veškeré informace zde uvedené jsou bez záruk