Úvod > Zdraví > Dědičnost

Dědičnost

Pořídit si dítě je kromě mnoha jiného fascinující dobrodružství v tom, že nevíte, těšíte se a možná trochu obáváte, jak bude váš potomek vypadat a na koho bude podobný, nebo zda nedej Bože nepodědí vaše alergie nebo nemoci. Podobností rodinných příslušníků se lidé zabývali již od pradávna. Muž většinou podvědomě v tvářičce nově narozeného děťátka pátrá po svých rysech, aby se sám pro sebe ujistil o svém otcovství. Přátelé a známí často vidí v obličeji miminka něco jiného než vy, rozplývají se a tvrdí: "To je celá maminka!" nebo "Ten je do té a té rodiny!" Podívejme se dědičnosti trochu pod pokličku.

Genetika

Disciplína, která se zabývá rodovou podobností a proměnlivostí a vůbec dědičností, se nazývá genetika. U jejich základů stál brněnský přírodovědec Gregor Johann Mendel.

V roce 1953 byla objevena DNA, deoxyribonukleová kyselina, nositelka genetické informace, která může vlastně za všechno. Díky její jedinečné struktuře je každý člověk takový, jaký je. Lidský genom neboli uspořádání veškeré DNA v lidské buňce, byl kompletně přečten v roce 2001. Nejdůležitější částí genomu jsou geny, protože obsahují základní informace pro život organismu.

V momentě početí dostane nový malý človíček do vínku polovinu chromozomů od matky a druhou polovinu od otce. Tyto informace se vzájemně náhodně promíchají a vznikne jedinečný genetický kód. A pokaždé, když maminka poprvé drží v náručí své právě narozené dítě, může vidět zázrak.

Genealogie

Jednou z metod genetického výzkumu člověka je genealogie. Tato metoda se zaměřuje na celé rodiny. Prostřednictvím rodokmenu sleduje výskyt určitého znaku, jeho četnost a pohlaví nositelů a na základě toho může odhadnout způsob dědičnosti a výskyt znaku v další generaci. Největší význam tato metoda má pro určení rizika dědičných chorob. Vedle toho se však vyvinula i moderní disciplína zvaná "rekreační genetika", kdy, jak už název napovídá, se jen ze záliby investují peníze a zkoumá se, zda a jak se v rodině dědí tvar ušního lalůčku, dolíček na bradě, anebo zda cizí člověk s právě tímto výjimečným znakem není naším příbuzným.

Některé dědičné choroby

  • Fenylketonurie
  • Cystická fibróza
  • Vysoký cholesterol
  • Syndaktylie = srůsty prstů
  • Huntingtnova chorea (neboli tanec svatého Víta)
  • Hemofilie
  • Daltonismus
  • Svalová dystrofie

U každé nemoci je specifický způsob dědičnosti. Některá se přenáší pouze tehdy, pokud geny k ní mají oba dva rodiče. Jiná se přenáší třeba pouze z matky na syna.

Dědičnost krevních skupin

Podle krevních skupin rodičů je možné určit, jakou krevní skupinu bude mít jejich očekávané děťátko. V některých případech lze takto i vyloučit nebo potvrdit otcovství.

  • Jestliže mají oba rodiče krevní skupinu A, anebo jeden rodič A a druhý 0, pak jejich dítě bude mít A nebo 0.
  • Pokud krevní skupina jednoho rodiče je A druhého B, může se jim narodit dítě s krevní skupinou kteréhokoliv ze 4 typů.
  • Jestliže oba rodiče mají krevní skupinu B, popřípadě když jeden z nich má krevní skupinu B a druhý 0, bude mít jejich potomek krevní skupinu B nebo 0.
  • Vlastní-li jeden rodič krevní skupinu typu A a druhý AB anebo oba mají skupinu AB, potom jejich děťátko bude mít krevní skupinu A, B nebo AB.
  • U rodičů, kteří mají krevní skupiny AB a 0 lze očekávat potomka s krevní skupinou A nebo B.
  • A nakonec rodiče s krevní skupinou 0 mohou mít děťátko pouze s krevní skupinou 0.

Dědičnost Rh faktoru

S dědičností RH faktoru je to takto:
  • Rodiče Rh+ X Rh+ = Dítě Rh+ nebo Rh-
  • Rodiče Rh+ X Rh- = Dítě Rh+ nebo Rh-
  • Rodiče Rh- X Rh- = Dítě pouze Rh-

Potíže nastávají, pokud je matka Rh- a dítě po otci zdědilo Rh+, protože matčino tělo vytváří protilátky proti Rh+ plodu.

Dědičnost podoby

Geny pro určitý znak mohou být dominantní anebo recesivní. Dominantní geny v drtivé většině převažují, ale tento jedinec může být zároveň přenašečem recesivního genu. Vezměme si například geny pro barvu očí. Hnědooký muž spolu s hnědookou ženou mohou přivést na svět hnědooké děťátko, protože hnědou barvu způsobují dominantní geny. Nicméně se může narodit i dítě modrooké, jelikož se projeví dědičnost po prarodičích. Naopak pokud je pár modrooký, jejich dítě bude taktéž modrooké. Jen ve velmi vzácném případě může nastat mutace, při níž dítě modrookých rodičů bude mít oči hnědé barvy. Proto je ošemetné se spoléhat na barvu očí anebo vlasů, pokud existují pochybnosti o něčí příbuznosti.

Dědičnost pohlaví

Geny jsou uloženy na 23 párech chromozomů, přičemž 23.pár jsou chromozomy pohlavní. U ženy to jsou XX a u muže XY. Znaky, které se vážou na chromozom Y se dědí pouze z otce na syna. Znaky na chromozomu X se přenášejí v dominantní podobě na syna a na dceru se přenášejí jak dominantní, tak recesivní znaky.

Vliv prostředí

Na vzhled jedince má kromě dědičnosti i v nemalé míře vliv prostředí. Například u malého dítěte můžeme pozorovat, jak se v obličeji proměňuje a jeho rysy a podobnost se mění. Je to způsobeno činností mimických svalů v závislosti na podněty z okolí. Taktéž s věkem se v dospělosti až stáří mohou synové podobat na otce a dcery na matky mnohem více než v dětství. Naopak některé sklony k podobnosti lze překonat, například cvičením a správnou stravou se člověk vyvaruje obezitě a plešatost lze v dnešní době také řešit.

© 2007-2020 Maminet.cz, všechna práva vyhrazena, veškeré informace zde uvedené jsou bez záruk