Úvod > Těhotenství po měsících > Pátý lunární měsíc (17. - 20. týden těhotenství)

Pátý lunární měsíc (17. - 20. týden těhotenství)

Vývoj plodu

Plod neustále roste, mění se však proporce těla. Začíná se zpomalovat růst hlavičky. Oproti tomu se značně prodlužují končetiny. Na rukou se objevuje základ nehtů. Nehty stále porostou, takže je možné, že ihned po narození bude miminko potřebovat nehtíky ostříhat. Zároveň roste i svalová hmota.

Díky růstu a příbytku svalové hmoty je možné cítit první pohyby plodu. Prvorodičky by se však neměly hned lekat. Jelikož nevědí, co přesně mají pociťovat, a nemají tak citlivou břišní dutinu. První pohyby se často přirovnávají k motýlím křídlům. Bývá to obvykle jemné šimrání zevnitř na břišní dutinu. Později pohyby zesílí. Jsou podobné pohybům střev při špatném trávení. To už může pociťovat i prvorodička. Tyto pohyby jsou způsobeny již dostatečně silným nárazem plodu na dělohu. Teprve v pozdější týdnech je možné vnímat pohyby i pohmatem, takže si je mohou užít i ostatní členové rodiny. Ke konci těhotenství bývají pohyby i vidět. Pohyby jsou pro plod velmi důležité, takže by je maminka měla pravidelně sledovat. Pohyby totiž rozvíjejí motoriku plodu. Dochází postupně ke zdokonalování jednotlivých pohybů. Díky tomu se vytvářejí různé nervové spoje v mozku. Podporují zlepšování hmatu a úchopového reflexu.

Kolem 20. týdne je na řadě další důležité ultrazvukové vyšetření, při kterém se zjišťují rozměry plodu a viditelné anomálie. Zpravidla se měří velikost a zjišťuje se tvar u hlavičky a končetin. Dále se porovnává vývoj jednotlivých vnitřních orgánů, jako jsou mozek, srdce, játra, ledviny, žalude nebo močový měchýř. V této době je možné zjistit pohlaví plodu. Gynekolog by neměl říct pohlaví ihned. Tuto informaci předá pouze po vyzvání rodičů dítěte. Ale ani v tuto dobu nemusí být pohlaví zjištěno. Důležitým faktorem při zjišťování je správné natočení plodu. Pokud je plod v poloze, ve které není vidět zevní pohlavní orgány, pohlaví nelze zjistit.

Na konci pátého lunárního měsíce má plod délku přibližně 25 cm a váží okolo 300 g. Z tohoto je možné určit, že již sice dosáhl poloviční délky, ale je zhruba desetkrát lehčí než novorozenec. Plod je tedy stále příliš hubený.

Změny organismu matky

Děloha stále roste. Již se dostává do úrovně pupíku. Má velikost přibližně jako kokosový ořech. Dochází k vyklenování, takže těhotenství je stále více patrné. Často se mění i samotný pupík. Ženy, které měly pupík vpáčený, si mohou všimnout, že se pupík vyrovnává. Časem může být i vyklenutý. Zvětšováním dělohy a vyklenováním pupíku dochází ke ztenčování kůže. Na těle se objevují první strie, které po porodu sice blednou, ale nadále zůstávají. Jak děloha roste, posouvá vnitřní orgány matky do vyšších poloh. Tím částečně utiskuje plíce. Žena tak rychleji dýchá. Zrychlení dýchání je způsobeno i rychlejší oběhem krve a vyživování plodu.

Prsa začínají vylučovat průhlednou tekutinu, které se říká colostrum (kolostrum), česky mlezivo. Tato tekutina bude vyživovat miminko v prvních měsících po porodu. Zprvu je vylučování velmi slabé, sotva patrné. Nedochází ani k samovolným únikům. Ale při masáži prsou se mohou objevit první kapičky.

Plod si od maminky bere potřebné minerály, například fosfor nebo vápník, které jsou základními stavebními látka pro zuby a kosti. Pokud nemá žena v jídelníčku dost potravin, které tyto minerály obsahují, může dojít k oslabení zubní skloviny a kostí. V případě oslabení kostí pak dochází k problémům s klouby, v některých případech i artróze. U oslabených zubů je zase vyšší šance na vznik zubního kazu. Proti tomu je možné bojovat pravidelným a správným čištěním zubů. Důležité je i omezení sladkostí. Stejně jako mimo těhotenství je potřeba dbát na pravidelné kontroly u zubaře, a to dvakrát do roka. Často problém se zuby doprovází i krvácení dásní.

Zvětšující se děloha má taky obvykle za následek vznik křečových žil (varixy), v některých případech i riziko trombózy (vznik sraženin) a zánětu žil. Utlačuje totiž dolní žíly a zabraňuje tak návratu krve k srdci. Krev zůstává více v nohou a žíly se rozšiřují. Nejčastěji jsou křečovými žílami postiženy bérce. Vznik křečových žil lze omezit vhodným chováním. Není dobré příliš dlouho stát na místě. Při dlouhém stání jsou zatěžovány nohy, zejména chodila a klouby. Zvyšuje se i riziko vzniku křečových žil. Častým důsledkem dlouhého stání jsou otoky dolních končetin. Mírné otoky kotníků jsou ale běžné. Trpí jimi přibližně tři čtvrtiny těhotných žen. Doporučuje se chůze. V případě odpočinku jsou vhodné polohy v polosedě s nohama ve výšce na úrovni pánve nebo v leže na boku. Pokud je žena nucená déle stát (například v zaměstnání), je dobré přešlapovat na místě a nosit elastické bandáže. Nejvíce rizikové jsou křečové žíly na stehnech a zevních rodidlech. Speciálním případem křečových žil jsou pak hemoroidy.

Očkování v těhotenství

Imunitní systém plodu ještě není plně vyvinut, proto se má během celého těhotenství žena vyvarovat pohybu v prostorech se zvýšenou pravděpodobností výskytu infekčních chorob. Ze stejného důvodu není vhodné ani očkování těhotných žen. Místo aktivního těhotenství (očkování choroboplodnými zárodky) se používá převážně pasivní léčba, což je podávání antiséra (již hotové látky, které se říká imunoglobulin).

Při aktivním očkování se upřednostňuje varianta s usmrcenými choroboplodnými zárodky nebo jejich částmi. Pouze oslabené choroboplodné zárodky by mohly už ženy a plodu přivodit nemoc, proti které se žena nechala očkovat. Mezi nemoci, u kterých je v těhotenství zakázáno aktivní očkování, patří plané neštovice, příušnice, zarděnky, spalničky nebo tuberkulóza.

Odpočinek a spánek

Těhotenství je pro ženu zátěž. Zatímco v prvním trimestru byla žena často unavená a proto i častěji odpočívala a spala, ve druhém trimestru ji ke spánku a k odpočinku téměř nenutí. Žena je v té době aktivnější a připadá ji, že má více sil. Přesto je klidový režim velmi důležitý. Některé ženy ho mají předepsaný lékařem, a to hlavně v případech, že má žena vysoký krevní tlak, plod v děloze roste pomaleji než by mělo být, případně došlo ke krvácení během těhotenství. Často je předepsaný klidový režim spojen s podáváním léků.

I pro naprosto zdravou ženu je odpočinek a spánek důležitý. Nejvhodnější poloha na odpočinek je ležení na boku. Dolní žíly nejsou utlačovány jako při ležení na zádech, a proto není tolik ohrožen plod (vyživování placenty) a snižuje se riziko vzniku křečových žil. Vhodné je i sedění s nohama ve výšce pánve. Není to sice ideální poloha, ale v případě krátkého odpočinku je dostačující.

Pro regeneraci je důležitý dostatečný spánek. Doporučuje se spát 8 hodin v noci a 1 hodinu přes den. Nácvik tohoto režimu je důležitý, protože postupně to půjde hůř a hůř. Většina žen v posledních měsících těhotenství trpí nespavostí. Hlavními příčinami bývají deprese, strach o plod, starosti v rodině, hledání vhodné polohy na spaní, nervozita. Užívání léků na spaní není vhodné. Sice si žena nabudí hluboký spánek, ale po probuzení bývá unavenější než před spaním. Léky také mohou mít negativní vliv na vývoj plodu. Spíše než léky se doporučuje procházka před spaním, a to i za jakéhokoliv počasí. Na uklidnění organismu a myšlenek matky pomůže i sprchování, vhodná relaxační hudba nebo odpočinkový film (ne horory, akční filmy, thrillery, psychologické filmy, apod.). Spát se bude ženě také ve vyvětrané místnosti. Teplý a suchý vzduch není na spánek vhodný.

Amniocentéza

V případě, že triple test byl pozitivní nebo je ženě více než 35 let, doporučí gynekolog provést amniocentézu. Amniocentéza tedy není povinná. Jedná se o zákrok, kdy se pod ultrazvukem odebere jehlou přibližně 5 až 20 ml plodové vody z dělohy. Zákrok se provádí ambulantně bez znecitlivění. Obvykle se amniocentéza provádí mezi 18. až 20. týdnem těhotenství. Před tímto termínem bývá v děloze málo plodové vody a v ní málo buněk plodu. Později zase amniocentéza není vhodná z důvodu nemožnosti přerušení těhotenství. Při odběru plodové vody dochází ke komplikacím přibližně u 0,5 % až 1 % případů. Vyšetřením se zjistí počet a tvar chromozomů. Tím se v 95 % případů vyloučí možnosti narození dítěte s Downovým syndromem. V případě, že se potvrdí nález nadpočetného počtu chromozomů, je ženě navrženo přerušení těhotenství. Samotné rozhodnutí je pak na rodičích nenarozeného dítěte. Při amniocentéze dojte také k upřesnění pohlaví plodu. I zde platí, že lékař tuto informaci podá pouze na požádání rodičů plodu.

Další informace

© 2007-2020 Maminet.cz, všechna práva vyhrazena, veškeré informace zde uvedené jsou bez záruk