Úvod > Těhotenství > Metody tlumení bolesti při porodu

Metody tlumení bolesti při porodu

Bolest je bývá definována jako nepříjemný smyslový nebo také emoční prožitek, který je spojený s poškozením tkání, nebo s hrozbou poškození.

Porodní bolest a její význam

Porodní bolest je trochu něco jiného, než bolest jako taková. Je to jediný bolestivý vjem člověka, který se neobjevuje z důvodů nemoci. Jde o záměrnou reakci, která má za úkol připravit těhotnou ženu na přicházející porod. Porodní bolest nemá destruktivní účinky, jde vlastně spíše o velmi intenzivní pocity, které žena při porodu zažívá. Je to zcela přirozená věc, která provází zrození života a má i své odůvodnění. Má ženu vést ke správnému chování při porodu a tím napomáhá k jeho správnému chodu. Dále napomáhá bondingu, neboli navazování vztahu mezi matkou a dítětem. Díky bolesti se navíc uvolňují do těla matky endorfiny a ty způsobují, že se z porodu uchovávají pozitivní pocity. Bolest při porodu také zvyšuje sebehodnocení ženy a navyšuje tak i její uspokojení z narození vlastního dítěte. Na druhou stranu, pokud je bolest ženou špatně snášena, zhoršuje se i její spolupráce a porod pak nejde tak jak má. Zde má pak tlumení bolesti největší význam - při navození lepšího psychického stavu rodičky. Avšak bolest nelze odstranit zcela - v případě úplného utlumení žena není schopna "tlačit", protože bolesti ji již k tlačení nestimulují. Porod se musí v takovém případě dokončit instrumentálně. K utlumení bolesti se využívají metody nefarmakologické a metody farmakologické.

Nefarmakologické metody

Jejich výhodou je, že tolik nezasahují do přirozeného porodního děje - nehrozí u nich zastavení porodního procesu a nedochází u nich k ovlivnění fyziologie novorozence. Jejich nevýhodou oproti metodám farmakologickým je jejich nižší účinnost.

Psychologické metody

Psychologické metody mají účinek v oblasti stavu mysli. Psychika je velmi mocná a ovlivňuje celý porodní proces. V rámci předporodních příprav, kde jsou ženy o průběhu porodu informovány, se navyšuje jejich pocit sebejistoty, kterou přináší lepší informovanost, učí se zde správnému dýchání při porodu a také správné relaxaci svalstva, která je blahodárná mezi jednotlivými porodními stahy. Ženy jsou podněcovány k soustředění se během porodního procesu na dýchání a relaxaci a tím je jejich pozornost odváděna od nepříjemných prožitků. Doporučuje se též přítomnost blízké osoby u porodu, která tak navozuje pocit bezpečí.

Metoda hypnózy je postavena na kombinaci silné sugesce (vnuknutí). Jedná se o snahu o izolaci od nepříjemného prožitku a o snahu koncentrace na jiný, vnuknutý, podstatně příjemnější zážitek. Je to však časově náročná technika a vyžaduje nejen vysokou senzitivnost ženy vůči této metodě, ale také zvláště zkušeného odborníka - hypnotizéra. Tato metoda je z pohledu individuální citlivosti na hypnózu účinná asi jen u 25 % rodiček.

Audioanalgezie zmírňuje pocit bolesti díky stimulaci aktivity mozkové kůry. Podstatou této metody je stimulace sluchového centra během stahů "bílým šumem". Jedná se o směsici všech slyšitelných frekvencí o stejné hlasitosti, který dohromady zní jako zvuk zurčící vody. Avšak využívá se i klasický poslech relaxační hudby či hudby, která je ženě příjemná a psychicky jí stimuluje.

Akupunktura a akupresura

Akupunktura je léčebná metoda, během které se do tzv. akupunkturních bodů ženy nabodávají speciální jehly a tím se stimulují toky drah naší vnitřní energie. Je to metoda pocházející z Číny. Mimo jiné se využívá i k ovlivňování bolestivých stavů. Akupresura je reflexní neboli bodová masáž, je to vlastně akupunktura bez jehel, kdy se stimulací určitého místa na těle ovlivňují různé vnitřní orgány.

Elektroanalgezie

Elektroanalgezie je pouštění elektrických stimulů na kůži po obou stranách páteře v oblasti dolní hrudní a horní bederní páteře. Je to metoda, která je vhodná obzvláště při bederních bolestech v průběhu porodu. Nástup není okamžitý a rozvine se do 40 minut po jeho zavedení. Nesnižuje bolest v oblasti hráze.

Hydroanalgezie

Hydroanalgezie je metoda, při níž se využívá voda. Známy jsou buď relaxační koupele, pro zmírnění obtíží v první době porodní (v otevírací fázi porodu). Teplá voda má totiž relaxační a uvolňující účinek. Nebo se dá voda využít i k samotnému porodu, kdy se dítě rodí přímo do vody, kdy teplá voda mírní porodní bolesti a tkáně jsou celkově uvolněnější a dochází tak méně a k menším porodním poraněním. Další myšlenkou porodu do vody je, že se dítě rodí z vodního prostředí plodové vody do také vodního prostředí a je to pro něj jemnější přechod. Další metodou za využití vody je intradermální obstřik, kdy se sterilní voda vstřikuje pod kůži v oblasti kosti křížové. Přináší úlevu cca do 30 sekund, především na bolesti v křížové oblasti, avšak samotná aplikace není nijak příjemná.

Relaxační masáže

Relaxační masáže mají za účinek relaxování ženy především v mezikontrakčním období a tím i navození její lepší psychické pohody. Pokud partneři souhlasí, bývá zapojován do masírování i tatínek.

Alternativní polohy

Alternativní polohy při porodu spočívají především ve volbě takové polohy, která ženě nejvíce vyhovuje a přináší jí úlevu. Ideálně by žena měla mít možnost se během porodu volně pohybovat a polohy klidně různě obměňovat. Poloha na zádech není přirozená. Je při ní dělohou stlačována dolní dutá žíla a navíc porodní cesty v této poloze směřují vzhůru a tak gravitační síly jdou v této poloze proti silám porodním. Možné je rodit v kleče, ve stoje, na porodní stoličce, v polosedě, na boku, na všech čtyřech nebo třeba ve "startovní pozici" (poloha vhodná při porodu svépomocí, kdy ženu porod nečekaně zastihne samotnou). Poloha na zádech je výhodná především pro porodníky, kdy mají nejlepší přístup k rodidlům ženy (stejně poslouží poloha v polosedě).

Aromaterapie

Aromaterapie využívá vonných olejů (levandule či hřebíček) k inhalaci. Také se dají využívat i k místnímu podání při masáži.

Farmakologické metody

Farmakologické metody se dělí na analgezii systémovou a na analgezii regionální. Anestezií se rozumí znecitlivění, analgezií utlumení bolesti.

Analgezie systémová

Analgezie systémová je metoda podávání centrálně účinných látek, které mají účinek zvyšování prahu bolesti. Patří sem analgetika pro injekční podání - Petidin (Dolsin), Tramadol (Tramal), Nalbuphin (Nubain). Zhoršují však poporodní adaptaci novorozence, někdy způsobují ztrátu paměti na porod, nevolnosti. Účinnost je až 40 %. Dále mezi systémovou analgezii patří inhalační analgezie. Obvykle se podává oxid dusný, neboli rajský plyn, který se vdechuje během porodu s kyslíkem v poměru 1:1.

Regionální analgezie

Mezi regionální (místní) analgezii se řadí:

  • Obstřik pochvy a hráze: Jedná se o injekční aplikaci Mesocainu do oblasti hráze. Využívá se při ošetřování porodního poranění.
  • Pudendální analgezie: Podává se ke stydkému nervu. Úleva přichází v oblasti hráze a zevní třetiny pochvy. Účinnost je tedy pouze při druhé době porodní (vypuzovací fáze porodu). Využívá se při spontánních, předčasných a klešťových porodech. Nevýhodou je někdy prodloužení porodní doby kvůli necitlivosti rozpoznat "kdy tlačit".
  • Paracervikální analgezie: Přeruší vedení bolesti v nervových drahách v oblasti děložního hrdla. Postihuje také pro porod významnou část dutiny břišní a horní část pochvy. Používá se při "tuhé" brance (spastické). Podmínkou je porodní nález 3 až 4 cm. Používá se však vzácně.
  • Epidurální analgezie: Jde o aplikaci účinných látek do epidurálního prostoru. Používají se k tomu lokální anestetika v kombinaci s opioidy. Při aplikaci se žena udržuje v dané poloze (buďto v sedě, nebo vleže na boku - udělá kočičí hřbet; vpich se dělá mimo kontrakci). Dělá se při vaginálním nálezu 3 až 5 cm (rozdíl mezi prvorodičkou a vícerodičkou). Porod musí být v chodu a zároveň žena dostane kapat fyziologický nebo Hartmannův roztok (kvůli prevenci poklesu tlaku). Nesmí se podávat v případě (kontraindikace) alergií, poruch krevní srážlivosti matky, akutního nedostatku kyslíku plodu, předčasného odlučování placenty, překotného porodu, migrén či bolestí zad. Doporučuje se podávat, když jde o porod koncem pánevním, při porodu dvojčat, u protrahovaného porodu (hodně silné kontrakce), při potermínovém porodu u hypertrofického plodu (velké dítě), při zdravotních problémech (srdeční, plicní, jaterní choroby, epilepsie, preeklampsie, oční vady atd.) nebo duševních problémech ženy a při předčasném porodu. Patří k nejčastěji používaným metodám porodnické analgezie. Je to nejúčinnější analgetická metoda. Neovlivňuje novorozence. V případě potřeby lze rozšířit na epidurální anestezii a provést tak porodnickou operaci. Existuje však riziko poranění obalů míchy. Hrozí bolest hlavy po porodu.
  • Subarachnoidální analgezie (spinální, lumbální): Místní znecitlivující látka nebo opioid se podává přímo do mozkomíšního moku. Výhodou je okamžitý nástup účinku, stačí podání menší dávky. Podobné podmínky jako při epidurální analgezii - stejné podání a přednosti atd.
  • Kombinovaná subarachnoidální a epidurální analgezie: Speciálně upravenou (Tuohyho) jehlou, skrz kterou se vede subarachnoidální jehla, se nejprve podává dávka analgetika do subarachnoidálního prostoru (do mozkomíšního moku), po vyjmutí subarachnoidální jehly se opět Tuohyho jehlou zavede epidurální katetr, který se používá k prodloužení účinku analgezie nebo v případě potřeby císařského řezu je využíván k přechodu k regionální anestezii. Tento způsob regionální analgezie je hojně využíván.

Další informace

© 2007-2020 Maminet.cz, všechna práva vyhrazena, veškeré informace zde uvedené jsou bez záruk