Jsem špatná matka
Na miminko jsem se moc těšila. Těhotenství jsem měla bez nevolností, takže jsem si ho plně vychutnávala. Pročítala jsem knížky, chodila na plavání těhotných, procházela obchody s kojeneckým zbožím a postupně jsem zútulňovala pokojíček pro naše miminko. Věděla jsem, že se nám narodí holčička, takže jsem vše vybírala jako pro malou princeznu. Porod byl dlouhý a těžký, ale na konci mě čekal ten malý uzlíček jménem Anežka. Je to první miminko v rodině, takže jsou z ní všichni nadšeni. Tedy kromě mě.
Anežka vyrůstala jako ostatní miminka. Chodila jsem s ní denně na procházky a naparovala jsem se, jak nejvíc jsem uměla. Takto to bylo ještě nedávno. Brzy bude Anežce rok a posledních pár týdnů s ní není k vydržení. Pořád se vzteká, pořád pláče, stále se ji něco nelíbí. Nedokážu ji vůbec zabavit. Nebaví ji hračky, nerada se se mnou tulí, nerada je v kočárku. Jen přes noc krásně spí. Takhle se chová ale jen v mé přítomnosti. Jakmile jsme u někoho na návštěvě nebo někdo přijede k nám, je jak vyměněná. Všem ukazuje, co všechno už umí, jak hezky leze, jak zkouší první krůčky, jak se krásně směje, jak je roztomilá. Sama doma s ní však zažívám úplné peklo. Všude kolem mě je ten její neustálý pláč a křik. Po celém dni jsem naprosto unavená a zoufalá. Všude kolem mě je plno věcí a nepořádku, které nestíhám přes den udělat.
Večer se vrací manžel z práce. První co vidí, je právě ten nepořádek a hodnou spící holčičku. Nechápe, co se tady děje přes den. Nevěří mi, když mu říkám, že celé dny probrečí a prokřičí. Když se totiž vrátí z práce dřív, Anežka už slyší přijíždějící auto a ví, že je táta doma. Připadám si jak špatná a neschopná matka. Bohužel si to manžel o mně už začíná myslet taky.
Ještě mi to sice neřekl přímo, ale podle jeho narážek, že manželka jeho kamaráda má vždy byt uklizený a ještě upečený nějaký koláč, to hned poznám. Ale já už nevím, co mám dělat. Celé dny se klepu, rychle mi bije srdce a kolikrát mi je špatně. Rodiče však bydlí daleko, takže u nich oporu hledat nemůžu. Kamarádky tu také zatím žádné nemám. Jedno vím jistě. Další dítě už nechci.
Dita