Články
Omalovánky pro nejmenší
Chtějí vaše děti omalovánky, ale vám nabízené připadají zbytečně složité? Nemáte dostatek nových omalovánek a docházejí vám nápady na obrázky? Umíte kreslit a chcete své jednoduché kresby nabídnout ostatním uživatelkám maminetu? V tomto článku můžete volně použít obrázky k vymalování. Také můžete přidávat nové obrázky. Pokud obrázek chcete přidat, napište moderátorům. Přidávat můžete pouze obrázky vlastní tvorby, které neznázorňují známe postavičky z večerníčků, pohádek a filmů.
Renovace skříňky
Máte doma starou skříňku a nechcete ji vyhodit? Je tu trik, jak ji obnovit, a zvládne to i žena.
Chňapka
Potřebujete novou chňapku a memůžete sehnat tu, která se vám líbí? Zde je jednoduchý návod na šití.
Péče o orchideje
U orchidejí je známo, že nemají rády přesazování. Pokud tedy není nutnost orchidej přesadit, nedělejme to. Některé orchideje se přesazují po pěti i více letech. Ovšem u orchidejí opadavých se přesazování doporučuje jednou za rok. Ale ani toto není nutné striktně dodržet, záleží na stavu orchideje.
Historie a rozšíření orchidejí
Orchideje jsou známy již několik tisíciletí. Ve 12. století bylo známo něco okolo 40 druhů orchidejí. V některých historických knihách se můžeme dočíst, že orchideje se nepěstovaly jen pro okrasu, ale měly i jiné využití, sloužily například k léčení. O orchidejích, které sloužily jako okrasné rostliny, se dozvídáme až něco okolo 17. století. V roce 1698 se poprvé dovezla orchidej do Evropy. Přestože se do Evropy začaly orchideje dovážet ve velkém, tehdejší zahradníci ani botanici nevěděli, jak se o orchideje starat, proto orchideje velice rychle uvadaly. Byly tedy zařazeny do kategorie velmi nekvalitních květin, které rychle opadají a nic nevydrží.
Orchideje
Orchidej je okrasná rostlina, která patří do čeledi vstavačovitých a nachází se zejména na různých exotických místech. Působí velmi skvostnou krásou a noblesou, má nádherné barevné odstíny a různé tvary květů. Orchideje jsou pěstovány již řadu tisíciletí a jsou o nich známé různé písemnosti a památky. Přestože jsou orchideje zejména exotické květiny, lze některé druhy pěstovat i u nás.
Jak naučit dítě uklízet
Jsem to, čemu se říká „uklízecí maniak“, tedy alespoň ostatní to o mně říkají. Ale nemám pocit, že umývání záchodu, mytí vany a nádobí i s kuchyňskou linkou představuje až takové „šílenství“. Když jsem studovala na vysoké škole a byla jsem nucena bydlet na privátu s cizími studenty, setkala jsem se ve všech případech s negativním postojem k uklízení. Vždycky mi bylo řečeno, že uklízet se musí doma, a proto se přece bydlí na privátu, aby se uklízet nemuselo. Vtip je v tom, že tolik dětí v dnešní době trpí různými alergiemi, a tak neudržování základního pořádku v domácnosti je trochu s podivem.
Soutěž o nejkrásnější vánoční stromeček
Spouštíme soutěž o nejkrásnější vánoční stromeček. Soutěžíme o kredity do bazaru: 1. místo 100 kreditů, 2. místo 50 kreditů, 3. místo 25 kreditů. Kredit není směnitelný za peníze.
Stévie sladká
O téhle malé a nenápadné rostlince jste ještě asi neslyšeli. Jedná se o bíle kvetoucí světlomilnou tropickou rostlinu z čeledi hvězdicovitých. Je to velice ceněná rostlina, která má mnohé léčivé účinky a především vysokou sladivost.
Vánoce, jak je asi neznáme
Oslava Vánoc neboli narození křesťanského mesiáše Ježíše Krista je celosvětově rozšířeným a uznávaným svátkem. Jejich slavení nám dnes nepřijde jako něco výjimečného a většina z nás je má spojené především s pečením cukroví, smažením kapra, a hlavně s obdarováváním blízkých. Ale vždycky tomu tak nebylo. Samotný termín Vánoc, tedy narození Ježíše Krista 25. prosince, není rozhodně náhodným datem. Vánoce podle různých hypotéz mají kořeny v předkřesťanských oslavách zimního slunovratu. V antickém období slavili staří Římané v této době tak zvané Saturnálie, což jsou svátky mrtvých. A právě v době antického Říma bylo spojeno podle slov Ježíšových proroků jeho datum narození se zimním slunovratem, označovali jej jako den, kdy „vzejde slunce spravedlnosti“.
Vánoční tradice, jak je znaly naše babičky
Udělejte si Vánoce magičtějšími, stačí k tomu oprášit některé tradice a zvyklosti našich babiček. Že to již dnes neplatí? To je možné, ale připravíme tak především našim dětem nezapomenutelné chvíle, které si s určitostí užijeme také my sami.
Kroužky
Vyplnění volného času dětí by mělo být jednou z našich hlavních priorit. Zahálka nesvědčí nikomu a hlavně ne dětem. Pokud by se jejich den měl seskládat pouze z povinné školní docházky, tedy z učení, a pak už dále z ničeho, mohli bychom si potencionálně zadělávat na malér. Ovšem jak si vybrat ten správný kroužek, a jak své dítě na druhou stranu nepřetěžovat, nejsou tak snadné otázky pro zodpovězení. Své děti známe nejlépe a měli bychom tohle odhadnout asi správně, ale mohlo by se nám klidně stát, že se necháme strhnout klamnou představou o vhodnosti některých aktivit. Základní myšlenkou by mělo být, že bychom měli volit hlavně takové kroužky, které budou děti bavit.
Kalokagatia
Kalokagatia je slovo starých Řeků, kteří tak označovali dokonalost těla a duše. V harmonickém souladu těchto dvou věcí tkvěla skutečná krása. Že to je krásná myšlenka? To bezesporu je, ale platí ještě? Slovem kalokagatia se například oháněli takoví světoví myslitelé, jako byl Fridrich Nitzsche anebo Pierre de Coubertin, zakladatel novodobé olympijské myšlenky. V našem prostředí se ujala kalokagatia v sokolském hnutí a do vínku si jej vzali také modernější skauti. V dnešní době se nám ovšem může zdát, že myšlenka harmonie krásy a duševna jaksi kulhá na jednu nohu krásy, a duševno, je jaksi chromé.
Číst před spaním nemusíte pouze dětem
Taky jste se setkaly se situací, kdy vás partner přemlouvá k sexu, vy ho musíte neustále odmítat. V práci si kolegyně při kávě vyprávějí o divokých nocích se svými manžely a milenci a vy jen tiše přikyvujete, protože nemáte, co k danému tématu říct. Chcete se o tom pobavit se svou kamarádkou, ale ta vám radí samé nepoužitelné věci, které by po vás vyžadovaly buď nějaké nesmyslné experimenty, nebo snad dokonce taky nepřístojné chování anebo sledování porna, které se vám hnusí. Existují i jiné možnosti, jak v sobě probudit dračici. Už jste někdy slyšely o erotické literatuře? Určitě ano.
Číst, anebo nečíst?
Čtení na dobrou noc je podstatnou součástí péče o naše děti. V dnešní době nepřeberné nabídky televizních kanálů, které nabízí programy pro děti každé věkové kategorie, se to může zdát nepodstatné, ale to je omyl. Čtení na dobrou noc je stejně důležité jako hraní si dětí s kostkami nebo různými stavebnicemi. Tak jako při takovýchto aktivitách si naše děti osvojují motorické schopnosti, tak při poslouchání pohádek se rozvíjejí jejich verbální schopnosti. Čtení na dobrou noc zdaleka nerozvíjí jen schopnosti vyjadřovat se, ale pomáhá i upevňovat sociální dovednosti, empatii a koordinaci ruka-oko a další.
Šílený první porod
Celé těhotenství jsem měla bez problémů, nezvracela jsem, neotékaly mi nohy, akorát na konci mě dost pálila žáha, ale to jsem nějak extra neřešila – k těhotenství to patří. Už doktorka mě upozorňovala, že nebudu mít jednoduchý porod a že se to bez epiduralu neobejde. Termín porodu jsem měla na 12. října – podle ultrazvuku z nemocnice na 17. října. Když jsem šla na poslední prohlídku ke gynekoložce 13. října, řekla mi, ať si zajdu do nemocnice a okamžitě se objednám na vyvolávačku, nejlépe abych 14. října porodila.
Vztah s nevlastním otcem
Narodila jsem se až po rozvodu mých rodičů. Naši měli drsný rozvod. Mám ještě dva starší bratry. Můj biologický otec mě nejprve nechtěl uznat za svou dceru, pak se to ale nějak časem, jak jsme rostli, urovnalo. Od mých třech let si mě můj biologický otec bral na i víkendy.
Jsem špatná matka
Na miminko jsem se moc těšila. Těhotenství jsem měla bez nevolností, takže jsem si ho plně vychutnávala. Pročítala jsem knížky, chodila na plavání těhotných, procházela obchody s kojeneckým zbožím a postupně jsem zútulňovala pokojíček pro naše miminko. Věděla jsem, že se nám narodí holčička, takže jsem vše vybírala jako pro malou princeznu. Porod byl dlouhý a těžký, ale na konci mě čekal ten malý uzlíček jménem Anežka. Je to první miminko v rodině, takže jsou z ní všichni nadšeni. Tedy kromě mě.
Za chyby se platí
Můj životní příběh začal před spoustou let. Bylo mi tenkrát 17 a zažívala jsem svůj první vážný vztah. Potkali jsme se v knihovně. Šla jsem si půjčit nějaké knihy, co jsem potřebovala do školy, když vtom jsem uviděla Petra. Byla to láska na první pohled.
Manžel si nevšímá našeho syna
S manželem jsem se poznala před sedmi lety. Jako každý jiný začínající vztah byl i ten náš prostě úžasný. Manžel byl pozorný, milý a každá by mi ho mohla závidět. Měli jsme spoustu koníčků. Některým jsme se věnovali společně, jiným zvlášť. Dalo by se říci, že jsme nebyli pouze partneři, ale také nejlepší kamarádi. Náš vztah byl téměř ideální, tak jsme se rozhodli pro svatbu. Brali jsme se po třech letech a začali plánovat rodinu.
Problémy s matkou
Problémy s matkou jsem měla už od dětství. Moje matka byla v rodině vždy dominantní. Vše muselo být podle ní. Organizovala život mně i tátovi. Ale nejhorší bylo, že se až přehnaně zajímala o to, co na to řeknou lidi. Vyrůstala jsem na venkově v malé vesničce kousek od Prahy. Všichni mě tam znali a mé mámě dost záleželo na tom, jak naše rodina vypadá a co se o ní povídá.